Sobota 21.8.2010
1. den - sobota
Na tábor jsme se strašně, ale strašně těšily. Já i Ivča. Nemohla jsem dospat a ráno do sebe nedostala ani sousto. Naložili jsme bágly, které jsme den předtím svědomitě chystaly, a vyrazili do Plzně na autobusové nádraží. Tam se to jen hemžilo okloboukovanými dětmi, takže jsme s jistotou věděli, že jsme tu správně. Vždyť i my jsme měly na hlavě kovbojský klobouk! Strejda musel do krámu pro babičku, a autobus stále nikde, i když byla hodina odjezdu už pryč... Nechali u nás tedy taťku s instrukcemi, dali nám pusu a odjeli. Pak se konečně ukázal vedoucí - Tomáš, hlavní rančer. Za ním i autobusy. Taťulda horlivě nakládal tašky, až jsem ho brzdila, kam chvátá. Možná už chtěl být taky doma :) Nalezly jsme do busu a tak tak, že jsme našli dvě volná místečka vzadu. Dětí bylo tedy požehnaně, jely tři autousy a do dvou se musela děcka naskládat. Vylezly jsme na sluníčko, rozloučily se s taťkou a pak jsem už jenom koukala z okýnka, kde Tomáš popisoval rodičům areál a co tam bude :) Když jsem hlavu z pidi okýnka vyndavala, tak jsem se pořádně flákla :D A pak už konečně poslední zamávání a mohli jsme vyrazit. My se s taťkou loučily s usměvem, přeci se za týden zase uvidíme, ale asi dvě maminy brečely! MAMINY, ne děti!!! I Ivča si slíbila, že brečet nebude. Ale samozřejmě se jí to zase jednou nepovedlo... Zezačátku, ten první den a možná i ten druhý, to se držela, ale pak už jsem jí potkávala věčinou s králičíma očima... No, zpátky do busu. Jely jsme přes hory a doly, přes sedm řek a sedm údolí, a tak dále a tak dále. Zkrátka jsme po nějaké té půlhodince dorazili do Stříbra, odtamtud do Svojšína a pak už to bylo jen asi nějakých 6 nebo 9 kiláčků. Autobus se kodrcal přes hrbolky, občas jsem měla pocit, že se někde na úzké cestě zasekneme nebo nejdejbože převrhneme. Ale ustáli jsme to :) Na rozcestí náš autobus zastavil a vyklopil nás - a autobus, co jel za náma, pokračoval klidně dál!! No jo, holt jsme měli NOVÝ autobus. Šli jsme kousek dolů, kolem pastvin, kde však chyběli koně, až jsme došli k velké ceduli ,,Ranč v údolí". Vlevo se táhly chatky, vpravo pod strání taky a před náma bylo několik budov a pak také zastřešené cosi. Tomáš hned svolal nástup, rozřadili jsme se podle věku a pak začlo dělení ,,kdo s kym bude v chatce". Já byla samozřejmě sólová, takže jsem tam zbyla ještě s dvěma holkama sama. Tomáš mě dal k nim, a jelikož jim měla přijet ještě kamarádka, byly jsme do chatky přesně čtyři. Jak jsem se za chvilku dozvěděla, holky se jmenovaly Bára a Kamila. Daly se se mnou hned do řeči a já věděla, že jsem natrefila na dobrý holky. Tomáš nám dal chatku číslo 15, hned zkraje nahoře. Doběhly jsme si k autobusu pro tašky a začly si vybalovat. Pak ale přišla naše vedoucí Muchnička (ale myslím, že v té době jsme ještě nevěděly, že to bude naše vedoucí) a řekla, že se máme přestěhovat do 17. Tak jsme všechno zase sbalily a s brbláním se přesunuly do kýžené chatky. Zabrala jsem si postel vpravo nahoře. Opět jsme si vybalily a pak i povlíkly postele (přivezli jsme si totiž všichni vlastní povlečení). Pak nás Muchni zavolala, že se jdeme seznamovat. Do oddílů nás totiž dali podle chatek - a do chatek zase podle věku :) Ivča tedy skončila ve 2. oddílu a já v 5., tedy oddílu nejstarších :) Představili se nám vedoucí - Markéta, které však nikdo neřekl jinak než Muchni nebo Muchničko, a praktikant Honza - který získal občanku teprve před rokem. V oddíle nás bylo asi 18, tuším. Každý se představil, řekl něco málo o sobě, kolik mu je, odkud je... Pak jsme hráli Černé historky, byla to vcelku zábava.
2.oddíl s Tulsou
5.oddíl s Tulsou
Od jedničky se šla děcka koupat. - Koupaly se všechny oddíly, kromě nás, protože to už byla zima, večer. Ale zatímco se šla jednička koupat, my jsme se šli podívat na koně. Seznámili jsme se s Káťou od koní a s Didi. Koní tu bylo celkem 14.
Fíďa
Jára
Girry
Tulsa
Honzík
Janny
Drago
Snappy
Larry
Buck
Mia
Smoky
Dully
Avara
S každým koníkem jsme se pomazlili a ti kdo je neznali, i seznámili - Fíďa, roztomilý ponclík, Jarouš - zezačátku můj oblíbenec, Girry, angličan, Tulsa, malinko nervózní, Honzík a Janny - krásní poníci, v boxu bydleli spolu a mohli jsme k nim :) Pak zadní stáj s hříbaty - Dragouš se Snappym, spolubydláci a bráchové v jednom, a pak Larry, který zrovna v té době šlápl na kamínek v řece a bolela ho nožka. Navíc prý podle Káti děti moc rád nemá. A konečně, za rohem, Buckoušek, moje ještě netušená láska. Dole pak byly čtyři boxy - pro Miu, Smokyho - nejoblíbenější kůň na jízdárně, řekla bych, Dullča, mamina Smokeyho, Dragouše a Snappyho. A nakonec Avara, stará kobylka s bolavýma nohama, tuším, že jí bylo už 24 let. Někdy k večeru pak přijela Lucka, další do chatky. Skámošily jsme se vcelku rychle. Tomáš nás pak zavolal do jídelny, kde nám vysvětlil chod tábora, služby...